Co je "řopík"?

Napadlo mi, že ne každý návštěvník této stránky, bude znát historii výstavby bunkrů. Historie je velmi obsáhlá a kdo bude mít zájem, určitě si dokáže v dnešní době najít mnoho informací. Zde napíši něco málo o lidovém názvu "řopík", jak vznikl a další drobnosti, nejen k mému objektu typu A-200.

Dobová fotografie jednoho z bunkrů, nejspíše kolem roku 1938, po vybetonování. Vidíme, že maskování na spodní části bunkru schází, buď byla práce přerušena Mnichovskou dohodou, anebo to je záměr. Krajina je bez stromů, železnici chrání linie bunkrů, pod šipkou je nepatrně vidět další bunkr z linie. Fotografie je původně černobílá, zkusil jsem online kolorování fotek a přijde mi to docela povedené. Dnes bunkry nenajdete, pokud nevíte kde je hledat, za těch 80 let, tam vyrostlo mnoho stromů a jiné vegetace.

Nepřítel by v této situaci přicházel z levé strany a na pravé straně v údolí, je druhý sled bunkrů, nebylo by vůbec snadné, tudy projít s armádou, bez velkých ztrát.

ŘOPík, co to znamená?

Zkratka "ŘOP" označuje Ředitelství Opevňovacích Prací, které zadávalo stavbu bunkrů. Celkový počet vybetonovaných bunkrů od roku 1937 je 9089 a z toho se dochovalo 4683 bunkrů, 4406 bunkrů bylo zničeno. Plán výstavby byl splněn cca na 80%. Plán obranné linie lehkého a těžkého opevnění, je dobře vidět na obrázku mapy Československa (nad článkem). Bunkry, které se nachází mimo území Sudet, jsou zabetonovány anebo jsou zcela zničeny.

Lehké opevnění bylo budováno v letech 1935-38 po obvodu hranic Československa v jedno až tří sledové linii. Ve zvlášť exponovaných místech byly postaveny linie dvě. Svojí vzájemnou boční krycí palbou lehkými kulomety vzor 26 ráže 7,92 (modernizované pak vzory 27 a 30), popřípadě těžkými kulomety vzor 37 ráže 7,92, tak vytvářely souvislou palebnou přehradu. Mezi jednotlivými objekty byly vykáceny pozorovací a palebné průseky, a byly zde zřízeny protipěchotní překážky a překážky proti útočné vozbě. Objekty spojovaly zásobovací zákopy, hlavně pro noční doplňování munice, jídla a vody.

Typ bunkru "A" byl určen pro boční palby dvou kulometů ve střílnách, krytých z pohledu nepřítele charakteristickými uchy. "Uši" měly za úkol znemožnit nepřátelskému vojákovi vyhnout se při přilnutí ke stěně vstupu do palebného vějíře střílny. Osádku mělo tvořit 7 mužů. Jedná se o nejrozšířenější typ lehkého objektu vzor 37 a o základní prvek obranné linie lehkého opevnění. Bylo budováno šest modifikací, lišících se úhlem rozevření os střílen a dle tohoto úhlu označovaných jako A-120, 140, 160, 180, 200 a 220 (číslo za pomlčkou vždy udává úhel os střílen ve stupních). Nejvíce rozšířenou modifikací byla A-160. 

Typ B je opatřen jednou boční střílnou ve stejném provedení jako typ A, druhá střelecká místnost je vybavena střílnou čelní. Příslušná strana objektu postrádá krycí ucho a v místě čelní střílny chybí i krycí zához. Varianty jsou B1 (při pohledu čelem k nepříteli je boční střílna vpravo) a B2 (vlevo). Podle úhlu sevření os střílen se dále rozlišovaly varianty B1(2)-80, 90 a 100. Lomené či šikmé varianty byly budovány, ale jsou velmi vzácné. Objekt byl používán při nutnosti palebného vykrytí hluchých míst vzniklých nevhodnou konfigurací terénu nebo v ohybech linie. Typ B zabíral asi 5% podíl ze všech vybudovaných objektů vz. 37 na území tehdejšího Československa.

Je mnoho dalších typů, menších bunkrů - C, D, E, F, G, H a poslední dva jsou pouze po jednom kusu. Jsou ještě atypické objekty, jako součást nějaké civilní budovy. Dobrým příkladem je obec Sazená u Velvar, jeden je v obecní váze a druhý ve mlýnu. Další atypický je pod silnicí u Bratronic, byl "natažen" pod celou šířku vozovky, funguje zde muzeum.

Těžké objekty jsou buď samostatné s podporou okolních řopíků, anebo několik TO spojených podzemním systémem chodeb, kde bylo vše - kuchyň s jídelnou, kasárna, studna, sklady, agregáty, vzduchové filtry a mnoho dalších systémů. Doporučuji si udělat výlet do některého těžkého objektu, z fotek tu rozlohu nepoznáte.

(Zdroj informací - Wikipedie; Velká kniha o malých bunkrech a má maličkost)